Tyto stránky nepoužívají žádné cookies a neukládají žádné informace o návštěvnících.

Historie Prázovy boudy

V 70. letech 19. století si v místě dnešní Prázovy boudy postavil chalupu GUSTAV VÍCH, který pocházel z Rovenských Šedivin čp. 12. Později v ní začal šenkovat.
Na sklonku 19. století se majitelem stal JAN PRÁZA z Rovenských Šedivin čp. 11. Ten z ní postupně vytvořil skutečně vyhlášenou Prázovu hospodu.
Po 1. světové válce převzal hospodu LADISLAV PRÁZA, syn Jana Prázy, který otci od mládí v hospodě pomáhal. Byl to mladý, podnikavý člověk, rozený hostinský. K původní chalupě nechal přistavět sál, později i první patro s pokoji pro hosty. Je proto právem označován za zakladatele Prázovy horské boudy.
V této době se na Prázovce každoročně konaly pouťové zábavy, plesy, besídky a sehrála se zde řada divadelních představení. Investice na přestavbu však byly vysoké a Ladislav Práza se hodně zadlužil. Současně vzniklá hospodářská krize a snad i neodborné a nehospodárné vedení vyústilo v červnu 1938 v soudní dražbu.

Prázovu horskou boudu zakoupila v dražbě za obnos 80 000,- Kč vdova paní MARIE NOVÁKOVÁ ze Dvora Králové nad Labem.
Ladislav Práza přesto hostinec vedl dále.
Schylovalo se ke 2. světové válce. Pohraničí bylo zabráno a s ním i Prázova bouda. Se svými rodinami zde byli ubytováni němečtí financové, kteří hlídali nově vytvořené hranice. V roce 1943 vojáci odešli na frontu a do konce války byla Prázovka uzavřená.

Na jaře 1946 odkoupil od dosavadní majitelky paní Novákové-Říhové Prázovu boudu za obnos 120 000,- Kč OTAKAR PRÁZA, mladší bratr Ladislava Prázy a odstěhoval se sem i s rodinou.
Protože v průběhu války nebyla prováděna žádná údržba, měli noví majitelé na začátku svého působení plné ruce práce.

V roce 1961 byl objekt vyvlastněn státem a novým majitelem se staly SPP z Hradce Králové. Od této doby byla Prázova bouda využívána jen k podnikovým rekreacím, nikoliv jako hospoda.
V létě 1965 se domů přistěhovala starší dcera Otakara Prázy Stanislava a její manžel JINDŘICH HEKERLE, vyučený kuchař. Pod jejich vedením pak Prázova bouda znovu ožila na dlouhých 21 let a stala se vyhledávaným rekreačním zařízením známým široko daleko.
V roce 1986 Jindřich Hekerle odešel do zaslouženého důchodu a s ním i jeho výborná česká kuchyně.

V roce 1991 byla Prázova bouda v restituci navrácena dcerám Otakara Prázy - Stanislavě Hekerlové a Haně Samkové. Protože v té době byly obě již důchodkyně, byla Prázova bouda přechodně pronajímána několika provozovatelům.
5.12.2002 prodali Prázovku manželům MIROSLAVU A EVĚ SPURNÝM z Hradce Králové. Ti se snažili provozovat Prázovku v tom zanedbaném a zchátralém stavu v jakém byla po 30 letech provozu v státním podniku Strojobal a po 10 letech pronajímání. Bohužel se jim příliš nedařilo a po čtyřech letech byli nuceni ze zdravotních důvodů Prázovu boudu prodat.

Dne 30.5.2007 zakoupili Prázovu boudu mladí manželé PETR A SIMONA LAMBERT. Ti se s velkým elánem pustili postupně do rekonstrukce a údržby celého objektu, což bylo již nezbytně nutné. Koncem července téhož roku byla již dokončena vnitřní rekonstrukce spodního patra (restaurace, sál, kuchyně, sklady a sociální zařízení) ,která byla nezbytná pro uvedení do provozu. Na podzim roku 2007 byly už pořádány první taneční zábavy.

Současní majitelé ,provozovatelé a obyvatelé Prázovy boudy v jedné osobě se snaží ze všech sil aby obnovili nejen celý penzion ,ale především dobré jméno věhlasné Horské Prázovy boudy.

Pokud máte jakýkoliv dokument týkající se historie Prázovy Boudy (fotky,pohlednice,suvenýry nebo jakékoliv informace o stáří Prázovky)
byli bychom velice rádi když nám je zašlete nebo přinesete (stačí kopie).
Sbíráme všechny zajímavé informace pro vytvoření prezentace o historii této známé horské boudy.
Předem děkujeme za vaše příspěvky.